vlozobrazek

Dějepis na GML

informace o předmětu

AKTUALITY

ZAJÍMAVÉ ODKAZY

PRÁCE STUDENTŮ

DĚJEPISNÉ VÝPRAVY

ucebna

DĚJEPISNÁ VÝPRAVA 7


Tady se můžete podívat na videa z Čachtického hradu o hraběnce Báthoriové

Fotky

Když se obléknete do gotiky…

Z cestovního deníčku aneb Nikdy necestuji bez svého deníku, ve vlaku by měl člověk mít vždycky něco senzačního ke čtení... (Oscar Wilde)

Skalica. „To je dobře, že jsme se na Dějepisnou výpravu opět vydaly,“ říkáme si se spolužačkou, když si na jedné ze skalických laviček ulamujeme z trdelníku. Sem tam kolem nás projde známá tvář. Přemýšlíme, zdali se nemáme za někým vydat, a jednoduše se tak dostat k řešení úkolu. Letos na nás, všechny účastníky sedmé Dějepisné výpravy, manželé Janovi tradičně pamatovali se soutěží. Hned za břeclavskými hranicemi zadali první úkol - najít ve Skalici obraz hostiny boháče s lazarem a opsat latinský nápis umístěný pod ním.

Červený Kámen. Opustili jsme hrad Branč a zamířili jsme k dalšímu. Červený Kámen je zajímavý hradní expozicí, ale nakonec se všem nejvíce líbí v rozlehlé pivnici pod hradem, která prý patří k největším ve střední Evropě. Paní průvodkyně nás vybízí ke zpěvu, abychom si vyzkoušeli místní akustiku, ale nikomu se nechce. Někteří ze sebe vydávají pouze podivné zvířecí skřeky…

Beckov. Sobotní dopoledne věnujeme hradu Beckov. Paní průvodkyně si nejspíš myslí, že jsme obyčejný běžný školní výlet. Zřejmě má se zájmem o historii těchto skupin své zkušenosti, a tak se před každou pověstí znovu ptá, chceme-li ji slyšet. Překvapujeme ji, protože skutečně posloucháme a máme doplňující otázky…

Čachtický hrad. Ačkoliv máme na každou Dějepisnou výpravu stejně šikovného pana řidiče, úzkým tunelem autobus neprotáhl, a proto jsme museli na Čachtický hrad po svých. Po strmém výstupu si alespoň více vážíme rozhledu. Ovšem k obdivování není jen malebné okolí, ale i vtip krátké divadelní hry o hraběnce Báthoryové. Hraběnka Báthoryová, někdejší paní Čachtic, je známá z pověsti, která ji líčí jako ženu, jež si oblíbila koupele v krvi mladých dívek - zabila jich na šest set. Tuhle krveplnou pověst předvádí někteří z nás k pobavení zbytku osazenstva Dějepisné výpravy i právě přítomných návštěvníků hradu. Představení, jemuž předcházely pouze dvě zkoušky, má (ke spokojenosti režiséra Jana Rozbořila) úspěch.

Trenčín. Město Trenčín je hlavním cílem letošní Dějepisné výpravy nazvané „Po stopách panství Matúša Čáka Trenčanského a Ctibora z Beckova“. Abychom si Trenčín mohli pořádně prohlédnout, dostali jsme na toulky městem celé dvě hodiny a nádavkem bojový úkol - vypátrat římský nápis vrytý do skály, na jejímž vrcholu se tyčí Trenčanský hrad. Nikdo by si dopředu nepomyslel, že text nakonec objevíme ve čtyřhvězdičkovém hotelu Tatra...

Sulovské skály. Dějepisná výprava má pěknou tradici - každý, kdo sežene historický kostým, se jí v něm zúčastní. Letos nás bylo pět, kteří jsme obvyklé oblečení vyměnili za historický šat. Ovšem při pohledu na strmé Sulovské skály většina kostýmy raději odložila. Nakonec zbývám sama, která bílou halenu, červenou sukni a dlouhý hnědý plášť neodkládám. Opravdu veselé lézt v tomto oblečení po horských žebřících nebo se protahovat úzkými skalními škvírami… - zkušenost k nezaplacení :)

Po Sulovských skalách následoval teplý oběd a cesta domů, při které některé skupinky ještě dopisovaly své deníky. Letošní soutěž totiž spočívala ve vytvoření kroniky - sešitu, do kterého budou zapsány i zakresleny všechny soutěžní úkoly. Těsně za hranicemi naší republiky jsme všichni své kroniky odevzdali a čekali na vyhlášení výsledků soutěže. Tečku za Dějepisnou výpravou udělal už jen děkovný potlesk především manželům Janovým, organizátorům Dějepisné výpravy.